Po srpnu 1968 nesměl dlouho vydávat svá díla a normalizační izolaci prožil hlavně v samizdatu. Větší příležitosti se Jiřímu Kuběnovi otevřely po pádu komunistického režimu. Po listopadu 1989 vydal řadu knih, včetně devítisvazkového Díla. „Kuběnovo úsilí spojit náboženskou exaltovanost a patos katolického řádu s avantgardními postupy dává jeho poezii apelativní gestaci a dramatičnost,“ píše se o něm ve Slovníku české literatury.
Od poloviny 50. let spojil svůj život s hradem Bítov, kde nejen prováděl turisty, ale také pořádal setkání českých a moravských básníků i výstavy předních výtvarníků.
Už navždy zůstanou v srdcích nás Moravanů jeho slova:
„... vždycky jsem cítil ponížení, že musím do nějakých obskurních rubrik psát: národnost česká, když jsem Moravan, ne Čech.... Moje vlast je Morava a žádné Čechy, a už vůbec ne infámní, hrůzné, bohorouhačské Česko, ten obludný výplod našeho zdivočelého, prohnilého, nekonečně zkorumpovaného, nestoudného, každou sebemenší hodnotu okamžitě špinícího, rozkládajícího, relativizujícího liberalismu.“
Kuběna Jiří – Identita Moravy
VIDEO: https://www.youtube.com/watch?v=wAzLGBWTJcw
Český rozhlas BRNO – Kdo byl básník Moravy Jiří Kuběna?
Šéfredaktor Petr Chňoupek v Horáckých novinách, přiblížil čtenářům moravanství velkého moravského básníka Jiřího Kuběny.
S modlitbou a s vděčností ve svém srdci vzpomínají věrní Moravané.
...ČEST JEHO PAMÁTCE. ❤